Alzheimerova choroba

Vše má svůj vyměřený čas. Tak jako stroje se technicky opotřebí, látka zchřadne, tak i lidský organismus s přibývajícími lety stárne. Typickými projevy vyjma změny zevnějšku, je například zapomínání, slábnoucí reflexy, zhoršení vyjadřování. Častokrát je tento sled událostí považován za normální projev stáří, ale kde je ta hranice mezi prostým fyziologickým stárnutím a možným projevem onemocnění? Může se jednat o přechodné období, ale také nemusí. Tyto příznaky tak mohou být projevem počínající demence, a to právě jejího nejrozšířenějšího typu, Alzheimerovy choroby (ACH).

Jedná se o nejčastější formu demence. V celosvětovém měřítku přesahuje počet diagnostikovaných přes 44 milionů. Přičemž v České republice se počet nemocných pohybuje okolo 90.000. Počet nově diagnostikovaných osob neustále roste vlivem několika rizikových faktorů, v důsledku stárnutí a rychlého růstu populace. Reálný počet je však mnohem vyšší. Problém spočívá v největší míře ve velmi pozvolném nástupu nemoci, kdy si rodina ani samotný pacient neuvědomují závažnost prvotních změn chování, projevujících se například zapomínáním, zvýšenou únavou, či lehkou zmateností. Tyto příznaky se leckdy považují za pouhé projevy klasického stárnutí přímo úměrného ku věku nemocného. Tento fakt lze reflektovat i z odborné praxe sestřiček domácí péče, kdy u několika klientů, u nichž rodina právě přisuzovala občasné zapomínání jen k normálním projevům stáří a omlouvala to větou „proti věku není léku, je to přeci normální“, byla až na základě urgence zdravotních sester nebo sociálních pracovníků diagnostikována již probíhající demence, častokrát už v pokročilém stádiu (přes 50 % diagnóz, zjištěných díky domácí péči, zastupovala právě Alzheimerova choroba). Ve většině případů se objevuje i v kombinaci s dalšími onemocněními.

• Hlavní příčina nemoci není stále známá. Existují však rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku onemocnění.
• Věk, nejčastěji nad 60 let. K propuknutím nemoci může dojít však i dříve.
• Dle statistik jsou více postiženy ženy (pravděpodobně díky delší průměrné délce života)
• Kardiovaskulární onemocnění – vysoký krevní tlak; obezita; kouření; někdy i poúrazové stavy
• Některé studie hovoří o spojitosti ACH a pokročilým věkem matky v těhotenství

Tato choroba postihuje každého jedince rozdílným způsobem. Záleží na mnoha faktorech, které ovlivňují průběh, jako například kombinace několika onemocnění dohromady, lifestyle, či pacientova osobnost a genetika. Počátky nemoci bývají pozvolné, nenápadné. Může plynule progredovat, či se stav může nahodile měnit. Občas dochází k částečnému zastavení, či naopak k rychlé progresi. Vývoj bývá čistě individuální a trvání nemoci může být od pěti i do dvaceti let, počínaje od prvních příznaků nemoci.

Klinické příznaky u pacientů s ACH se liší v závislosti na fázi onemocnění, ve které se osoba nachází. Nejčastěji se nemoc rozděluje na 3 stádia. – časné, střední, pokročilé.

Příznaky, která by Vás měly varovat:

Ztráta paměti a snížení schopnosti plnit běžné denní úkony

• Zapomínat je lidské, ale osoby s ACH nejen že zapomínají, ale ani po čase si nevzpomenou.
• Roztržitost v důsledku vytížení se stává často a na některé věci si vzpomeneme až po sléze. U ACH si například připravíte jídlo, ale zapomenete ho dát na talíř a vlastně zapomenete i, že jste ho vůbec udělali.

Mluvení činí problémy

• Ne vždy se nám daří najít správná slova, ale u ACH se zapomínají i ty nejběžnější slova a člověk je nahradí nesprávnými a celá věta pak nedává smysl.Nemocným to však tato skutečnost nedojde.

Ztráta pojmu o čase a místě

• Nemocné osoby se často ztratí i ve vlastním městě a ulici. Často i před vlastním domovem nevědí kde jsou, jak se tam dostali a kde je jejich domov.

Rozum na ústupu

• Nelogické řešení běžných situací například při vaření, či oblékání několika svršků na sebe, například 3 trička a na vrh tílko.
• Někdy bychom v afektu nejradši zapomněli na osoby, na které se zlobíme, ale osoby s Ach zapomenou opravdu a to i na to, že se s někým pohádali a za 5 minut jsou schopni se s dotyčným vesele bavit.
• Občas si každý napíše na papírek nějaké heslo, telefonní číslo, či poznámku do kalendáře. Nemocná osoba ztratí pojem, co například pin kód na kartě vůbec znamená a při pohledu na telefonní číslo je nemusí napadnout, že se vůbec o telefonní číslo jedná.

Nelogické zakládání věcí

• Např. nemocní založí peněženku do ledničky, spodní prádlo do spíže, hodinky do solničky.

Změny chování, osobnosti a nálady

• V průběhu života se lidé mohou změnit a stejně tak postoje k věcem, ale osoby s ACH se často mění zásadně. Nemocná může být více podezřívavý zmatený, přecitlivělý a bojácný
• Nečekaně a zcela bezdůvodně se může objevit pláč i silný hněv

Ztráta chuti pro cokoliv

• Ztráta motivace a chutě do práce přepadne někdy každého, časem se však navrátí. Osobu s ACH však může přepadnout absolutní pasivita a bez neustálých podnětů se do ničeho již sám nezapojí.

Když zpozorujete že s vaším blízkým není něco v pořádku nebo Vás sám upozorní na tuto skutečnost, tak dříve, než začnete lehce panikařit a projíždět internet a naučnou literaturu, navštivte praktického lékaře. Udělá základní testy a následně rozhodně zda je nutná další návštěva u specialisty pro komplexnější vyšetření.

Nemoc nelze úplně vyléčit. Existují medikamenty na předpis lékaře a preventivní opatření, které dokážou průběh nemoci zpomalit a podpořit činnost mozku. Důležitá je i výživa, pohyb a trénink paměti. Více o léčbě a preventivních opatření se dočtete ve článku – Prevence Demence.