Invalidní důchod

řadí se mezi jeden ze čtyř typů důchodů českého důchodového systému. Rozlišujeme tři stupně, a to v závislosti rozsahu zdravotního omezení. Přiřazený stupeň je rozhodující pro výpočet výše výplaty invalidního důchodu.

Invaliditu lze ji definovat jako snížení či úplnou ztrátu práce schopnosti vznikající nejčastěji v důsledku úrazu či vážného onemocnění (tělesné postižení). Také havárie, především dopravní nehody, stojí za vnikem invalidity. Invalidní se osoba stává v moment, kdy práce schopnost skrze dlouhodobě nepříznivý zdravotní, či psychický stav poklesla nejméně o 35 %.

1. Stupeň – pokles práce schopnosti o 35 % - 49 %
2. Stupeň – pokles práce schopnosti o 50 % - 69 %
3. Stupeň – pokles práce schopnosti o více jak 70 %

Zdravotní stav a práce schopnost, tedy stupeň invalidity, posuzuje posudkový lékař České správy sociálního zabezpečení. Po přiznání určitého stupně se následně provádějí pravidelné termíny kontrolních lékařských prohlídek pro zhodnocení stavu invalidních osob, zda invalidita trvá, či případně došlo ke změně stavu. Na základě podnětu z některého z oprávněných státních orgánu mohou kontrolní prohlídky proběhnout i mimo pravidelně stanovené termíny.

Podmínky nároku na invalidní důchod stanoví zákon o důchodovém pojištění (z. č. 155/1995 Sb.) Základní předpoklad je přiznání některého stupně invalidity na základě posouzení zdravotního stavu, dále pak to je předem stanovená potřebná doba pojištění před vznikem invalidity, přičemž v případě invalidity v důsledku pracovního úrazu, či nemoci z povolání se doba platby pojištění nevyžaduje. V neposlední řadě musí být žadateli méně než 65 let, aby nesplňoval podmínky pro starobní a předčasně starobní důchod.

Délka doby pojištění

„U občanů ve věku nad 28 let činí potřebná doba pojištění 5 roků a zjišťuje se z posledních deseti roků před vznikem invalidity; u osoby starší 38 let dále platí, že nesplní-li podmínku 5 let pojištění v posledních 10 letech před vznikem invalidity, považuje se podmínka za splněnou též, pokud v posledních 20 letech před vznikem invalidity získala 10 let pojištění;

u osob ve věku do 28 let je potřebná doba pojištění kratší; osoby do 20 let činí méně než 1 rok; u osoby od 20 do 22 let alespoň 1 rok; u osoby od 22 do 24 let alespoň 2 roky; u osoby od 24 do 26 let alespoň 3 roky; u osoby od 26 do 28 let alespoň 4 roky.“ (CSSZ, 2023)

Žádost podává občan sám, nejlépe po konzultaci se svým obvodním lékařem. Tuto žádost sepisují společně s žadateli pověřené osoby okresní správy sociálního zabezpečení v místě trvalého bydliště občana, či v případě cizince dle místa hlášeného pobytu v České republice. Žádosti se podávají osobně, případně v zastoupení jiné osoby s udělenou plnou mocí od žadatele.

Potřebné podklady pro vyřízení:

• Doklad totožnosti (občanský průkaz, popř. cestovní pas či povolení k pobytu
• Doklady o době studia, včetně potvrzení ze školy o délce (pro výpočet není podstatný stupeň dosaženého vzdělání, ale jeho délka)
• Doklady o případné vojenské službě (potvrzení Správního archivu Armády ČR; vojenská knížka)
• V případě výchovy a péči o děti doklady prokazující tyto skutečnosti (rodné listy dětí, případně výpisy z matriky či jiných dokladů o době a rozsahu péče
• Doklady o dobách pojištění, které nejsou uvedeny v informativním formuláři důchodového pojištění
• Předložení vyplněné a bankou potvrzené žádosti o výplatu důchodu na příslušný účet

Výsledná částka se skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry.

Základní výměra je stejná pro všechny důchody a je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy, což je aktuálně 10 % z průměrné mzdy.

Procentní výměra je individuální dle doby pojištění, stupni invalidity a dosavadních příjmech. Výpočet se stanový procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity:

• pro invaliditu prvního stupně činí 0,5 % z výpočtového základu
• pro invaliditu druhého stupně činí 0,75 % výpočtového základu
• pro invaliditu třetího stupně 1,5 % výpočtového základu

Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě aj.

Důchodce má povinnost do 8 dnů sdělovat ČSSZ všechny skutečnosti, které mají vliv na důchod a jeho výplatu, tj. zejména změnu adresy, změnu čísla účtu pro zasílání důchodu apod. Pokud OSSZ vyzve občana k doplňujícím vyšetřením jeho zdravotního stavu, např. u dalších odborných lékařů, musí je absolvovat. Kdyby požadovaná vyšetření odmítl podstoupit, může být řízení ve věci žádosti o invalidní důchod přerušeno (anebo u příjemce invalidního důchodu může být zastavena výplata invalidního důchodu)