Syndrom vyhoření

Období péče o vážně nemocného v domácím prostředí je velmi náročné. Pečující jsou vesměs vystaveni velké fyzické i psychické zátěži. Aby se ovšem mohli dobře postarat o své blízké, musí v první řadě myslet na sebe.

Pokud se nebudeme věnovat sami sobě, zanedbáme duševní hygienu, pak nám hrozí, že se u nás projeví tzv. syndrom vyhoření.

• Jedná se o typický negativní důsledek dlouhodobé zátěže, který vzniká v důsledku přetížení a vyčerpání.
• Dochází ke ztrátě motivace.
• Pokud ho neléčíme, může mít mnoho následků:
  
  • somatických – obvykle v podobě psychosomatických onemocnění, jako jsou vředy, kolísání krevního tlaku, zažívací obtíže nebo chronické bolesti zad
  • psychických – nápadná rozladěnost, podrážděnost či apatie. Hrozí konflikty, které se velmi často obrací proti osobě, o kterou pečujeme (hledáme v ní viníka svého neúspěchu)– hrubé zacházení je následně doprovázené pocitem viny, které syndrom vyhoření dále posilují

• nastoupily nebo se zhoršily její zdravotní problémy
• začala trpět nespavostí, bolestmi hlavy, žaludečními obtížemise cítí permanentně vyčerpána
• po spánku se budí s pocitem únavy
• má deprese, stavy plačtivosti nebo je velmi často podrážděná a nervózní
• mění se její chování ve vztahu k pečované osobě i ostatním členům rodiny
• péče je jediným jejím „smyslem života“, ztrácí zájem o vše ostatní, včetně zálib a koníčků

1. Nikdy se nebojte požádat o pomoc – jak odborníky, tak rodinu nebo přátele.
   Nezůstávejte na péči sami. Pokuste se do péče zapojit co nejvíce členů rodiny, rozdělte si mezi sebou úkoly, naplánujte program a služby. Případně zvažte možnost využití některých ze sociálních služeb jako pečovatelská služba, osobní asistence nebo odlehčovací služba.
2. Snažte se udržovat kontakt s přáteli, rodinou a blízkými, ať přijdete na jiná témata a myšlenky.
3. Relaxujte – najděte si čas na sebe, naučte se odpočívat.
   Domluvte se s blízkými na vystřídání v péči a věnujte se svým zálibám, zajděte si do přírody nebo divadla.
4. Pokud máte pocit, že situaci nezvládáte, nebojte se obrátit na psychologa.
5. Dbejte na zdravou životosprávu– dostatek spánku, vyvážené stravování, aktivní pohyb atd.
6. Najděte si čas na své koníčky, dělejte to, co vás baví.
   Věnujte chvíli volného času tomu, co vás baví a co nemá nic společného s pečováním o druhé. Občas se odměňte. Dopřejte si něco. Poslouchejte své tělo. Vědomě plánujte chvíle pro sebe a jejich náplň.
7. Naučte se říkat ne. Nemusíte být všem stále k dispozici. Hlídejte si čas pro sebe a hranice svých schopností. Pro úspěšné zvládnutí péče o druhé je nutné myslet hlavně na sebe.
8. Nezapomeňte na pravidelné návštěvy lékaře– intenzivní péče o blízkou osobu je namáhavá a může se odrazit na vašem zdravotním stavu. Využijte některou z nabídek wellness pobytu nebo si domluvte rehabilitace.
9. Zkuste navázat vztahy s lidmi, kteří jsou ve stejné situaci jako vy – ať už na svépomocných skupinách, nebo s pomocí internetu, sociálních sítí apod.